Když mateřství není konec profesního života: proč vznikají vzdělávací komunity pro ženy na rodičovské

By | 15.6.2026

Mateřská dnes už dávno neznamená jen „pauzu“ od profesního života. Naopak. Právě během rodičovské vznikají komunity, ve kterých se ženy navzájem vzdělávají, sdílejí zkušenosti, budují projekty a znovu hledají vlastní profesní identitu. Jakou roli může mít neformální komunitní vzdělávání v době, kdy se svět práce i učení neustále proměňuje? A proč se právě ženy na mateřské stávají jednou z nejaktivnějších skupin v oblasti sdílení know-how a celoživotního vzdělávání?

Když se řekne mateřská nebo rodičovská dovolená, většina společnosti si představí hlavně péči o dítě, domácnost a určité „vypadnutí“ z pracovního života. Jenže realita dnešních žen je často úplně jiná.

Spousta maminek během rodičovské nechce jen pasivně čekat, až se vrátí zpátky do práce. Chtějí se dál rozvíjet, vzdělávat, tvořit, podnikat nebo alespoň neztratit kontakt samy se sebou a se světem mimo domácnost.

A právě tady vzniká obrovský prostor pro komunitní vzdělávání.

Vzdělávání už dávno neprobíhá jen v institucích

Dnes už se neučíme jen ve škole nebo na klasických kurzech. Velká část vzdělávání probíhá přirozeně. Například skrze sdílení zkušeností, networking, online komunity nebo vzájemné předávání know-how a ženy na mateřské jsou v tomhle často obrovsky aktivní.

Najednou se kolem nich propojují témata marketingu, pedagogiky, psychologie, podnikání, sociálních sítí, organizace času nebo osobního rozvoje. Jenže zároveň často naráží na jednu zásadní věc — chybí jim prostor, kde by mohly růst společně.

Právě z téhle potřeby vznikla i naše komunita Jsem na mateřský.

Na začátku vůbec nešlo o „budování značky“. Šlo spíš o snahu vytvořit bezpečné prostředí pro ženy, které chtějí během mateřství něco tvořit, rozvíjet se a zároveň si navzájem pomáhat.

Komunita jako forma neformálního vzdělávání

Postupně jsme zjistily, že největší hodnotou celé komunity není jen podpora, ale hlavně vzdělávání mezi ženami navzájem.

Jedna maminka učí ostatní pracovat s grafikou v Canvě.
Další sdílí zkušenosti z pedagogiky nebo logopedie.
Někdo pomáhá s marketingem, jiný s účetnictvím nebo sociálními sítěmi.

Tahle propojení jsou zároveň nesmírně zajímavé i z pohledu současného vzdělávání.

Nejde totiž o klasický model „expert předává informace“. Jde o přirozené sdílení zkušeností z praxe, které je často mnohem autentičtější a praktičtější než formální vzdělávání.

Mateřství nemusí znamenat profesní stagnaci

Myslím si, že právě rodičovská dovolená je období, kdy ženy často získávají obrovské množství nových kompetencí. Jen se o nich takto (a tak často) nemluví.

Organizace času.
Komunikace.
Projektové řízení.
Práce pod tlakem.
Kreativita.
Adaptabilita.

A spousta žen během mateřství začne zároveň budovat vlastní projekty, značky nebo služby. Jenže velmi často jim chybí podpora okolí nebo pocit, že jejich rozvoj je „dost legitimní“.

Právě proto jsou podle mě vzdělávací a networkingové komunity důležité. Nejen kvůli podnikání samotnému, ale hlavně kvůli pocitu, že člověk nezůstává profesně ani lidsky sám.

Budoucnost vzdělávání možná stojí právě na komunitách

Když dnes sledujeme moderní trendy ve vzdělávání, stále častěji se ukazuje, že lidé nehledají jen informace. Hledají propojení, sdílení a bezpečný prostor pro růst. 

A právě v tom mohou být komunitní projekty obrovsky silné, protože nejsou postavené jen na jednostranném předávání znalostí, ale na aktivním zapojení lidí, kteří se učí jeden od druhého.

Možná právě proto dnes vzniká tolik komunit kolem vzdělávání, podnikání nebo osobního rozvoje. Protože lidé nechtějí být jen pasivními příjemci obsahu. Chtějí být součástí něčeho většího.

A myslím si, že právě ženy na mateřské mají v tomhle obrovský potenciál. Protože umí přirozeně vytvářet vztahy, podporující prostředí a komunity, které nejsou založené jen na výkonu, ale hlavně na sdílení a spolupráci.

A možná právě tam začíná vzdělávání budoucnosti nejen maminek, ale i nejmladších generací.Nikola Smolíková z projektu Jsem na mateřský www.jsemnamatersky.cz.

Zdroj: Nikola Smolíková