Co mají společného Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Fakulta multimediálních komunikací na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a Katedra podnikového a evropského práva na Vysoké škole ekonomické v Praze? Studenti těchto tří oborů jsou mezi prvními, kdo si mohou vyzkoušet nový mezioborový předmět Filantropie v praxi, který pro vysoké školy připravila Nadace Via.
„Šíře studentů, kteří náš předmět navštěvují, je veliká, a to byl náš záměr. Nechceme se soustředit jenom na studenty jednoho oboru. Věříme totiž, že filantropie by v ideálním případě mohla být součástí života každého člověka,“ vysvětluje iniciátorka projektu Monika Tomíčková, které v Nadaci Via vede celou sekci filantropie. Proč se rozhodla rozjet nový vysokoškolský předmět? Jak chce zvýšit povědomí o filantropii i mezi středoškolskými studenty? A jaké jsou její sny do budoucna? Odpovědi nejen na tyto otázky si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.
Vybavíte si moment, kdy vás napadlo, že byste chtěla rozjet vysokoškolský předmět o filantropii?
Přibližně před dvěma lety měl můj syn na Univerzitě Karlově za úkol zpracovat nějakou kampaň pro neziskový sektor. Přestože se doma z povahy mé práce o neziskovém sektoru hodně bavíme, zjistila jsem, že nemá téměř žádné povědomí o tom, jak rozmanitý neziskový sektor je, co všechno se v něm děje a jaký typ kampaní může nebo nemůže mít smysl. V ten moment mě napadlo, že by bylo dobré přinést téma filantropie na vysoké školy.
Když si představím, že mi je znovu jednadvacet, chodím na vysokou a vůbec nevím, co je to filantropie, proč bych si měla předmět zapsat?
U našich studentů vidíme trojí motivaci. První je hodnotová: na náš předmět často chodí mladí lidé, kteří už někde dobrovolničili, nebo se zajímají o to, jakým způsobem mohou pomáhat svému okolí. Druhá je spíše praktická: aktivita v oblasti filantropie může studentům pomoci při dalším studiu, při přijetí na zahraniční univerzitu, anebo i do zaměstnání. Třetí motivací je velká míra atraktivity našeho předmětu, která souvisí s tím, že studentům nabízíme odborníky z praxe. Ukazuje se totiž, že vysokoškolští studenti hodně touží po něčem konkrétním a po lidech, kteří je mohou tématy prakticky provést.
Jaká konkrétní témata tedy studentům v předmětu nabízíte?
Předmět je rozdělený do čtyř bloků, ve kterých studenty krok za krokem provázíme takovým filantropickým minimem: co je filantropie, kdo je filantrop, kteří lidé filantropii reprezentují. Seznamujeme je s tématem fundraisingu a vztahu s dárci, s tématem grantů a projektového řízení a v neposlední řadě se s nimi zabýváme měřením dopadu a efektivitou projektu.
Výstupem předmětu je projekt, kteří studenti mohou s pomocí grantu od Nadace Via realizovat. S jakými tématy přicházejí?
Přišli třeba s nápadem na půjčovnu sportovních pomůcek pro hendikepované studenty. Zajímavý byl i nápad na benefici, která by pomohla jedné větší ostravské neziskovce spustit program mentoringu pro rodiny v ohrožení. A do třetice zmíním ekologicky laděný projekt, kdy studentky napadlo udělat edukativní program, který by pomohl lidem správně třídit odpad.
Předmět jste pilotně rozjeli na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Proč právě tam?
Měli jsme tam dobré kontakty a nápad na předmět Filantropie v praxi se kolegům v Olomouci moc líbil. Zároveň nám to hezky korespondovalo s programem Dobrodruzi pro děti a studenty do 26 let, kteří chtějí pomáhat ve svém okolí. Nejen že jsou naši studenti ve věku, kdy si ještě sami mohou zažádat o grant, ale také jsme je jako budoucí pedagogy chtěli vzdělávat v tom, že mohou dobročinnost rozvíjet i ve svých žácích.
V Olomouci máte odučené téměř dva semestry, jaký zatím máte na výuku ohlas?
Ohlasy jsou zatím moc dobré. Studenti oceňují, že se jedná o předmět, který je prakticky použitelný. Asi bude nejlepší, když budu citovat přímo jednu z našich studentek:
„Na naší škole nemáme předměty, kde by se střídali odborníci z praxe. Naopak, většina výuky je stále spíše teoretická. Tento předmět mi ale otevřel okno do praxe. Možnost zapojit se do projektu a vyzkoušet si to prakticky mi přišla jako skvělý odrazový můstek.“
studentka předmětu Filantropie v praxi na Univerzitě Palackého v Olomouci
Výuku jste rozšířili i na Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně. Zlínský kraj jste si vybrali záměrně?
Ano, Zlínský kraj je známý vysokým podílem podnikatelů, což nás lákalo. Filantropii v praxi jsme tu nabídli jako dva workshopy pro studenty předmětů Public Relations a Sociální marketing. Téma fundraisingu je hodně zaujalo.
Od září budete předmět vyučovat i na Vysoké škole ekonomické v Praze, na jaké studenty se těšíte tam?
Těšíme se na studenty, kteří budou jednou pracovat v byznysu. Chceme jim předat důležité poselství, že firma, pro kterou budou pracovat, nebo kterou budou jednou vlastnit, by se mohla věnovat filantropii. Přejeme si, aby si uvědomili, že není nutné čekat na to, až vydělají miliony, ale že filantropii mohou zakomponovat do své firemní kultury už od samého začátku podnikání.
Předmět vyučujete na pedagogické fakultě, na fakultě multimediálních komunikací, na katedře podnikového a evropského práva. Šijete ho vždy na míru daným studentům?
Sylabus předmětu je podobný. Máte pravdu, že šíře studentů, kteří náš předmět navštěvují, je veliká, ale to byl náš záměr. Nechceme se soustředit jenom na studenty jednoho oboru. Věříme totiž, že filantropie by v ideálním případě mohla být součástí života každého člověka. Samozřejmě, že když jdeme učit na novou fakultu, tak se ptáme na požadavky školy a praktická cvičení vždy dané fakultě uzpůsobujeme.
Vypadá to na slibně rozjetý vlak. Kam chcete s vysokoškolským předmětem dál pokračovat?
Určitě bychom rádi působili na dalších vysokých školách v ČR. Chtěli bychom navázat i spolupráci s některou z vysokých škol zahraničí, které už filantropické předměty vyučují, například ve Švýcarsku nebo v USA. Bylo by skvělé, kdybychom tam mohli posílat naše studenty na stáže nebo se jinak vzájemně inspirovat.
A výhledově bychom z výuky filantropie chtěli udělat celý obor, třeba právě na Univerzitě Karlově.
Kromě vysokých škol míříte s tématem filantropie i na střední školy, jak?
Spojili jsme se se skvělou organizací Můžeš podnikat, která pro studenty různých středních škol po celé ČR organizuje setkání s podnikateli. Jen v roce 2025 proběhnou debaty na přibližně 400 školách a zúčastní se jich až 9000 studentů, takže mají velký dosah. A nás napadlo, že každý z podnikatelů může kromě své motivace k podnikání seznámit studenty i se svojí motivací k dobročinnosti. Organizátory ten nápad nadchl, a tak letos podnikatelé v rámci projektu poprvé mluví i o filantropii.
Jací podnikatelé ke studentům promlouvají? Nebylo těžké sehnat jich tolik, kteří by měli zkušenost s filantropií?
Je to opravdu široké spektrum podnikatelů od nejbohatších lidí v Česku, kteří vlastní velké firmy, jako třeba Martin Vohánka z Eurowagu, až po drobné podnikatele na volné noze. Výhodou je, že všichni podnikatelé, kteří na středních školách přednáší, už filantropové jsou – a to jen tím, že věnují svůj volný čas a peníze na to, aby iniciativa Můžeš podnikat mohla existovat. Naprostá většina z nich se ale věnuje ještě další filantropii…
… jen o ní nechtějí mluvit?
Ano, většina podnikatelů není zvyklá mluvit o svých dobročinných aktivitách, připadá jim to jako vychloubání. My je chceme podpořit v tom, aby o filantropii byli ochotní mluvit. Aby se stala součástí jejich podnikatelského příběhu. Souvisí to s naším cílem, aby se z filantropie stala součást běžného života, běžného uvažování. A toto uvažování mohou podnikatelé studentům předat.
Co vám za poslední rok, kdy jste s výukou filantropie začali, udělalo největší radost?
Chuť mladých se dobročinností zabývat, a to na úkor svého volného času. Je krásné vidět, když si studenti uvědomí věci, které by mohli pro své okolí udělat. Když zjistí, že nemusí na nic čekat, ale že mají tu možnost něco změnit už teď.
Čeho chcete dosáhnout, abyste si řekli, že to byla úspěšná mise?
Bylo by skvělé, kdyby existovalo povědomí o předmětu filantropie, kdyby se nám vysoké školy samy hlásily, že předmět chtějí zařadit nebo by ho spouštěly samy. V dlouhodobějším horizontu by se mi pak líbilo, kdyby přišel nějaký mladý podnikatel na rozhovor v CzechCrunchi a řekl, že když začínal, měl na vysoké předmět filantropie, díky němuž si uvědomil, že by ve svých firemních hodnotách chtěl mít „giving back“ a že se dnes věnuje dobročinnosti.
A jak to nakonec dopadlo s vaším synem, díky kterému jste se rozhodla zařadit výuku filantropie na vysoké školy?
Dopadlo to dobře, protože i když syn stále studuje, tak má brigádu v jedné car sharingové platformě. A jeho největším miláčkem v té práci je firemní filantropie, kdy firma půjčuje zdarma auta maminkám samoživitelkám nebo maminkám z Ukrajiny. Určitě to na něj mělo vliv, o tématu přemýšlí, vidí v něm hodnotu a dobročinný projekt ve firmě rozvíjí. Z toho mám velkou radost.
Autorka textu: Anna Slaninová