Tématu duševního zdraví u mladistvých a mladých dospělých je v poslední době věnována zvýšená pozornost na všech úrovních školství i ve společenské debatě. O tomto tématu jsme jistě všichni zaznamenali více informací v médiích. Obecně vzato také víme, že 50 % duševních onemocnění se projeví již před 14. rokem věku a 75 % duševních onemocnění propukne v mladé dospělosti.
Není se čemu divit. Potřebu zabývat se touto oblastí odhalila naplno pandemie COVID-19. Její následky a vypořádávání společnosti s mnohočetnými lockdowny, se projevily na populaci dětí a dospělých ne v oblasti zdraví fyzického, ale především psychického.
Ve věkové kategorii mladých dospělých jsou specifickou skupinou studující vysokých škol. Jsou ve věku, kdy velmi často dochází k propuknutí některého z psychických onemocnění.
Ačkoliv se profesně hovoří o „propuknutí“, jen málo z psychických onemocnění se manifestuje náhlým a výrazně viditelným zhoršením psychického stavu. V drtivé většině se symptomatika psychických onemocnění rozvíjí postupně, skrytě a nenápadně. Teprve po delším časovém období jsou projevy natolik výrazné, že je může zaregistrovat i okolí studujících.
V případě obtíží ve studiu, které mohou být způsobené právě zhoršením duševního zdraví, mohou vysokoškolští studující využívat služeb psychologických nebo psychoterapeutických poraden přímo na svých školách. Tam mohou diskrétně konzultovat a řešit své osobní problémy, vzniklé krizové situace nebo mezilidské konflikty.
Pokud si studující nejsou jistí, kam se mají obrátit, mohou např. navštívit webové stránky Asociace vysokoškolských poradců, kde najdou adresář informačních a poradenských pracovišť vysokých škol.
Asociace vysokoškolských poradců (AVŠP) je spolek, který sdružuje pracovnice a pracovníky vysokoškolských poradenských pracovišť, ve kterých studující mohou využít různých druhů poradenských služeb: kromě psychologického či psychoterapeutického poradenství také studijní, speciálně pedagogické, kariérní, ale i sociálně právní. Vedle individuálního nebo skupinového poradenství jsou přirozenou součástí života poradenských center i akce, které směřují k prevenci v oblasti duševního zdraví a well-beingu. Členská základna AVŠP čítá již přes stovku členek a členů, kterým záleží na zvyšování kvality podmínek ke studiu.
Jednou z iniciativ, kterou v poslední době AVŠP přinesla, je vznik Standardů vysokoškolského poradenství. Standardy jasně a přehledně popisují dlouhodobě fungující systém poradenských služeb napříč vysokými školami v celé ČR. Díky jasné formulaci by tak studující měli mít v dosahu poradenské služby na své škole ve srovnatelné kvalitě jako kolegové na jiné škole.
Jaký byl proces zrodu standardů? Chtěli jsme vnést do tak pestrého a nesourodého prostředí vysokoškolského poradenství nějaký řád, aby byl pro naše klienty systém poradenství na všech školách dosažitelný, srozumitelný a stejně kvalitní.
Zároveň mají být standardy jasnou informací pro vedení vysokých škol i veřejnost o tom, že v poradenství jde o odbornou činnost, kterou je vysoká škola ze zákona povinna realizovat a je pro to potřeba ze strany VŠ poskytnout i základní podmínky. Ty dosud nebyly nikde souhrnně formulovány. Jedním z klíčových aspektů Standardů je jasné upřesnění rolí a odpovědností poradkyň a poradců. Standardy definují, co může klient/ka (uchazeč/ka, studující či absolvent/ka) očekávat od poradenství, jaké typy poradenství jsou k dispozici a v jaké formě.
Dále se zabývají například tím, jaká práva a povinnosti mají klienti/ky i poradkyně a poradci. Na druhé straně standardy ochraňují poradkyně a poradce tak, že stanovují možnost službu klientovi odmítnout, ukončit spolupráci nebo docházet na supervizi.
Jinou z aktivit AVŠP byl v loňském roce realizovaný Monitoring duševního zdraví vysokoškoláků, který probíhal na 17 veřejných vysokých školách od října do prosince 2023 díky spolupráci AVŠP a Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Celkem bylo získáno překvapivých více než 21 tisíc odpovědí, přičemž 64 % odpovědí bylo od žen, 34 % od mužů, 1,4 % od nebinárních studujících a 0,4 studujících se v kolonce gender označili jako „jiné“.
Součástí dotazníku byly testy zaměřené na well-being (WHO-5), deprese (PHQ-9), úzkost (GAD-7) a sebevražedné myšlenky či chování (SBQ-R). Respondenti byli osloveni skrze kontaktní osoby na daných univerzitách, k vyplňování dotazníku byl využit portál NUDZ forms. Respondenti mohli vyplňovat českou nebo anglickou variantu dotazníku. Anglické verze využilo 3,5 % respondentů.
Výsledky přinesly poměrně alarmující zjištění. Snížený well-being byl zjištěn u 66 % respondentů, mírné úzkosti u 31 % a střední či těžké úzkosti u 45 % respondentů. Symptomatologii mírné deprese vykazovalo 29 % studentů a střední anebo těžké deprese 56 % studentů. Celkem 49 % studentů bylo v kategorii s riskem sebevražedného chování. Obecně vykazovaly ve všech čtyřech testech horší výsledky ženy a osoby, které gender uvedly jako nebinární či jiný.
V návaznosti na ne zcela příznivé výsledky monitoringu vznikla v rámci AVŠP pracovní skupina pro well-being, která si klade za cíl jak další sledování vývoje úrovně duševního zdraví vysokoškolských studujících, tak rozvoj aktivit, které povedou ke zvýšení úrovně jejich well-beingu a k prevenci v oblasti duševního zdraví.
Zásadní je ale zjištění, v jakém psychickém stavu se populace vysokoškolských studujících nachází a jak svou situaci prožívá. V tomto ohledu, a i v kontextu nedávné tragické události, je nutné upozornit na stále nízkou informovanost a propagaci služeb psychologického a/nebo psychoterapeutického poradenství na vysokých školách.
Skupina mladých dospělých je tradičně skupinou, která dokáže celou společnost rozhýbat a zmobilizovat, otevřít diskuzi na různá témata. Českou společností je téma duševního zdraví stále spíše podceňované a případně i negativně vnímané. Přála bych si tedy, aby vzniklé Standardy byly prvním krokem jak k větší propagaci poskytovaných služeb, jejich větší legitimizaci, ale také cestou k otevření vnímání tématu péče o duševní zdraví jako prospěšné oblasti, a to v jakémkoliv věku. I mladí dospělí se potýkají s různými obtížemi, které mohou vést k závažným důsledkům. To dokládá i nutnost existence Asociace vysokoškolských poradců, která se tématu věnuje dlouhodobě.
Do budoucna přeji pracovní skupině pro well-being úspěšné rozvíjení aktivit pro podporu duševního zdraví a celkově všem studujícím zvyšování well-beingu v jejich studiu. Nám, poradcům a poradkyním, pak přeji dobré zázemí a kvalitní podmínky pro zvládání našich výzev.
Zdroj: Mgr. Barbora Čalkovská, Předsedkyně Asociace vysokoškolských poradců, z.s., www.asociacevsp.cz, Vedoucí Střediska pro podporu studentů se specifickými potřebami ČVUT ELSA, www.elsa.cvut.cz