V současné́ době̌ vyvstávají́ otázky vzájemného soužití́ mezi národy, etniky a různými skupinami obyvatel stále zřetelněji. Výzkumné studie hovoří́ o novodobé́ migraci obyvatelstva a i v našich podmínkách nalézají́ svůj nový domov imigranti, představitelé́ různých kultur a společností.
Multikulturní výchova jako součást společnosti
Multikulturní́ výchova řeší otázky vzájemného soužití́, vzájemné́ tolerance a inter-multikulturality. Jde o edukační́ a osvětové́ činnosti, realizované ve školách a institucích celoživotního vzdělávání za účelem sbližování a spolupráce mezi etniky, národy, kulturami, rasami aj. Jedná se o oblast praktické výchovné a vzdělávací činnosti, která se realizuje v osvětově zaměřených projektech, na výstavách, festivalech, v publikacích různých vládních a nevládních organizací, národních a mezinárodních, ve školských i mimoškolských zařízeních, v projektech mezinárodní spolupráce.
Multikulturní výchova v našich podmínkách hledá nové možnosti vzájemného soužití a spolupráce mezi majoritní většinou, menšinami a obyvateli s odlišným mateřským jazykem.
Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak žáci mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturní identitu, tradice a hodnoty.
Ve školním vzdělávacím plánu se obevuje průřezové téma Multikulturní výchova, které se hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Škola jako prostředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní kultuře úspěšní i žáci minorit a žáci majority budou poznávat kulturu svých spolužáků – příslušníků minorit. Tím přispívá k vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“.
Multikulturní výchova prolíná všemi vzdělávacími oblastmi. Blízkou vazbu má zejména na vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a společnost, Informační a komunikační technologie, Umění a kultura, Člověk a zdraví, z oblasti Člověk a příroda se dotýká především vzdělávacího oboru Zeměpis. Vazba na tyto oblasti je dána především tématy, která se zabývají vzájemným vztahem mezi příslušníky různých národů a etnických skupin.
Dům národnostních menšin
Domu národnostních menšin sídlí blízko zastávky I. P. Pavlova. Historie vzniku však sahá do roku 2007, resp. 2009, kdy začal v hl. m. Praze působit jako obecně prospěšná společnost. Jeho cílem bylo a nadále je poskytování veřejně prospěšných služeb v oblasti ochrany práv a podpory národnostních menšin na území HMP. Veřejně prospěšné služby organizace slouží především k podpoře a rozvoji kulturních, společenských, publikačních a vzdělávacích aktivit jednotlivých národnostních menšin a jejich spolků.
Objekt může sloužit jako budova nejen dětem a mládeži, ale i národnostním menšinám. V letech 2002−2007 byla budova rekonstruována do dnešní podoby a 21. 6. 2007 slavnostně otevřena veřejnosti. V současnosti je objekt využíván 14 ti spolky národnostních menšin.
V budově jsou dále k dispozici společné prostory – společenský sál s přilehlou kavárnou, výstavní síň, multimediální učebna, zasedací místnost, sdílená kancelář, které jsou primárně k využití ze strany organizací národnostních menšin a v případě volných kapacit také ze strany dalších subjektů. Součástí DNM je od roku 2014 také knihovna a vzdělávací centrum. Knižní fond čítá zhruba cca 2700 svazků, součástí fondu je rovněž videotéka s filmy na DVD nosičích a periodika, která vydávají organizace národnostních menšin. Knihovna je součástí veřejné sítě knihoven a slouží jak příslušníkům národnostních menšin a odborníkům, tak i zájemcům z řad veřejnosti. Vzdělávací centrum se také intenzivněji zaměřuje v rámci své činnosti na práci s dětmi a mládeží se svou nabídkou lektorských programů.
Spolek Zaedno
Spolek Zaedno je nezisková organizace pracující s dětmi, mládeží, dospělými a širokou veřejností s cílem zlepšit interkulturní porozumění a postoje ke kulturní odlišnosti ve společnosti a usnadnit začleňování lidí s kulturními odlišnostmi. Sídlí v Praze v Domě národnostních menšin a působí po celé ČR. Hlavní témata jsou národnostní menšiny a prezentace národních kultur, interkulturní vztahy a začleňování kulturně odlišných lidí, vícejazyčnost a multikultura.
Spolek založila Sevda Kovářová, příslušnice bulharské národnostní menšiny, nabízí školám a dalším organizacím vzdělávací a kulturní programy na zmíněná témata. Používá neformální vzdělávací metody, jako jsou učení hrou, praktické učení, učení pomocí umění a lidových tradic. Organizuje soutěž pro děti „Vícejazyčnost je bohatství“. Vydává vícejazyčný časopis Kamarádi a řadu dalších publikací – vše k dispozici zdarma online na www.kamaradi.eu
Při spolku působí taneční soubor bulharských tanců Balgari, který se pravidelně účastní oslav Trifon Zareza. V roce 2026 proběhne již 22. ročník 14. 2. 2026 v 18h v KD Domovina, Na Maninách 1525/32a, Praha 7. Jde o večer plný balkánského temperamentu s tanečními soubory bulharských a řeckých tanců a živou hudbou! Událost je oslavou patrona všech bulharských vinařů – sv. Trifona Zarezana!
Takové podoby integrace a spolupráce mohou vytvořit silnější a podpůrnější vzdělávací prostředí pro všechny zúčastněné strany. Je nezbytné, aby všechny strany spolupracovaly na identifikaci potřeb, hledání efektivních způsobů, jak společné soužití udělat příjemnější, a zároveň přispět konkrétními pozitivními akcemi k řešení aktuálních problémů.
Zdroj: Mgr. et BcA. Irena Iškievová