Jak najít rovnováhu mezi laskavostí a důsledností? Každý rodič i pedagog někdy pochybuje, jestli jedná správně. Pedagožka Ilona Dostálová sdílí zkušenosti z více než 25 let práce s dětmi a připomíná, že největší hodnotu mají bezpečné vztahy, společně strávený čas a důvěra v jedinečnost každého dítěte.
💛 Z pohledu Edufóra
V Edufóru věříme, že vzdělávání nezačíná až ve škole. Vztahy mezi dětmi a dospělými, pocit bezpečí, psychická odolnost nebo schopnost zvládat neúspěch patří mezi základy kompetencí pro budoucnost. Proto přinášíme i osobní pohledy pedagogů a odborníků, kteří své zkušenosti staví na dlouholeté praxi.
Každý rodič někdy pochybuje
Vztah rodič–dítě je téma, které řešíme téměř každý den.
„Jsem správný rodič? Dělám to dobře? Nechybí mému dítěti nic? Nechce vstávat? Co s tím? Teď se vzteká, jak se mám zachovat?“
Podobné otázky si pokládá snad každý rodič, kterému na dítěti záleží a chce pro něj to nejlepší.
Také já jsem rodič. Prošla jsem si výchovou svých dětí. Dnes už jsou mé dcery dospělé, vystudovaly a našly uplatnění v tom, co je baví. Jsem za to velmi vděčná.
Vím také, že se toho od svých dětí můžeme spoustu naučit. Pokud si to dovolíme.
Každé dítě je originál
Prošla mi rukama další spousta dětí, kterým jsem se více než 25 let věnovala ve své pedagogické praxi. Když zvážíme, že průměrný počet dětí ve třídě je 25, je to pořádná porce zkušeností.
Každé dítě je originál. Na každého platí něco jiného, reaguje na jiné podněty. A právě to mě na práci s dětmi vždy bavilo.
Nechtějme mít dítě, které se zařadí do nějaké škatulky. Ať si najde tu svou, kde mu bude dobře.
Vždycky mě baví děti pozorovat – jak reagují, jak si poradí a co je baví. U každého dítěte hledám jeho silné stránky a podporuji ho v tom, co je mu vlastní.
Laskavost i důslednost
Být laskavý a zároveň důsledný rodič znamená dát dítěti jasná pravidla i pocit bezpečí.
Stejně důležité je ale naučit dítě, že když se něco nepovede, nic se neděje. Pokud se s neúspěchem setká už jako malé, zjistí, že svět se nezboří a příště to může zvládnout lépe.
Zažít trochu nepohodlí a překonávat překážky k životu patří. Právě tím si dítě postupně buduje psychickou odolnost.
Patřit někam
Důležité je podporovat sociální vazby, aby dítě cítilo, že je součástí širšího společenství. Že někam patří. Že existuje nejen já, ale také my.
To nejcennější je společný čas
Zdá se samozřejmé komunikovat se svým dítětem. Jenže každodenní povinnosti nás často pohltí a máme pocit, že na společný čas nezbývá prostor.
Opravdu ho nemáme?
Čas prožitý s dětmi totiž nic nenahradí. Ani ten nejlepší seriál.
Večerní čtení, obyčejné povídání o tom, co děti během dne prožily, nebo chvíle těsně před usnutím – právě na tyto okamžiky děti často vzpomínají nejvíce.
Nezapomínejme ani na sebe
Na závěr bych s vámi ráda sdílela ještě jednu inspiraci.
Viděla jsem v kině film o Dalajlámovi. Je to snímek plný krásných myšlenek, který člověka přiměje zastavit se a zamyslet.
Co je v našem životě opravdu důležité? Kde jsou naše skutečné hodnoty? Co všechno potřebujeme ke spokojenému životu?
Tělesnou hygienu si dopřáváme každý den. Ale co ta duševní?
Jak pečovat o svou vnitřní pohodu i v náročných dnech, abychom mohli být skutečnou oporou svým dětem?
To jsou otázky, které si podle mě stojí za to pokládat znovu a znovu.
Zdroj: Ilona Dostálová
O autorce
Mgr. Ilona Dostálová je pedagožka s více než 25 lety praxe. Ve své práci se věnuje podpoře dětí, rodičů i pedagogů. Zaměřuje se na budování bezpečných vztahů, rozvoj psychické odolnosti a hledání individuální cesty každého dítěte.
📧 E-mail: idostalova7@gmail.com
📞 Telefon: 777 296 326
Mohlo by vás také zajímat
- Jak mohou děti získávat angličtinu přirozeně? Pomocí příběhů, hry a společného objevování
- Angličtina mimo učebnici: profesní rozvoj, který se odehrává v RPG příběhu
- Nechte děti o prázdninách chvíli se nudit