Irena se narodila se v malebném maloměstě Ledeč nad Sázavou, studovala češtinu a angličtinu v Brně, učila na tamější střední škole. Momentálně bydlí v Praze a živí se jako lektorka jazyků a neformálního vzdělávání na volné noze. Vzdělávání i dobrovolnictví jsou její největší koníčky. S radostí podporuje začínající lektory a lektorky, a to v rámci neziskové platformy Dobrovolnická akademie, kterou založila.
Můžeš nám představit blíže platformu Dobrovolnické akademie?
„Jsme vlastně parta dobrovolníků a s nadšením pořádáme seberozvojové workshopy s účastí zdarma nebo za malý poplatek na principu peer-to-peer vzdělávání, tj. kdokoliv něco umí, tak lektoruje, pak se zase stane účastníkem. Naše vzdělávací platforma vznikla už v roce 2015, kdy první školitelé a školitelky okolo neziskové organizace INEX-SDA vedli*y workshopy neformálního vzdělávání, pak jsme začali oslovovat i lektory a lektorky externí a do dnešního dne workshop, školení nebo webinář samostatně nebo ve dvojici vedlo více jak 30 lektorů pro více jak 430 účastníků. Dlouho jsme fungovali pod záštitou právě INEX-SDA v rámci programu Dobrovolnický klub, později INEXup, ale od r. 2022 už naprosto samostatně, všechno si organizujeme sami, navíc ani nemáme pořádný rozpočet, veškerý potřebný materiál vždycky nějak poskládáme dohromady.“
Jak ses ty osobně k projektu dostala?
„Pracovala jsem dřív v INEXu jako koordinátorka školení a vzdělávacích aktivit a už tehdy jsem viděla, že školitelé a školitelky INEX-SDA nejsou rovnoměrně vytěžováni po celý rok (pouze na jaře před workcampovou sezónou probíhají intenzivní školení pro vedoucí workcampů i lidí vyjíždějících do globálního Jihu), a tak jsem s pár dalšími nadšenci zrealizovala svůj nápad, aby zkušení školitelé mohli vést workshopy po celý rok (s výjimkou léta). Navíc jsme hned druhou sezónu začali dávat příležitost lektorovat i nově vyškoleným školitelům, kteří by si na víkendové aktivity ještě netroufli, ale na workshop neformálního vzdělávání s pomocí mentora ano.“
Co tobě osobně přináší účast na projektu?
„Právě to mentorování mě momentálně baví nejvíc – vždycky je úžasné pozorovat, jak začínající školitelé a školitelky dělají postupné krůčky a posouvají se v lektorování, podobně jako když se batolata učí chodit, a na konci plně ovládnout mistrovství chůze, v případě školitelů jde o mistrovství neformálního vzdělávání. S nadšením také na akcích fotím, a tím se zlepšuju, beru to jako svůj trénink. Taky mě vždycky nadchne atmosféra, která na workshopech panuje, lidi jsou aktivní a už si zvykli, že každý přinese něco dobrého a většinou i zdravého na zub, o co se o přestávce podělí s ostatními. Pamatuju si, že jedna slečna nám do zpětné vazby napsala, že jí mrzí, že žádné jídlo nepřinesla, ale že si fakt myslela, že to byl vtip, protože tahle prosba se jí zdála dost neobvyklá.“
„Když budete řešit, jestli na to teď máte čas nebo jestli o to lidi budou stát, tak se nikam nedostanete.“
Jak vidíš svou individuální dobrovolnickou budoucnost a jaké máte za Dobrovolnickou akademii plány do budoucna?
„Dobrovolnická akademie je už zavedený projekt a veškerou organizaci a komunikaci s účastníky jsme už tak zefektivnili, že dokáže fungovat i na jednom člověku, když třeba přechodně nemáme žádné další členy. A tak je to momentálně teď, já jsem jediná stabilní členka a už si několik let nechávám volná pondělí, abych mohla na workshopech fotit a psát si poznámky na feedback pro lektory, jinak s přípravou na místě pomáhají různí jednotlivci, prostory a lektory máme domluvené o sezónu napřed. Bylo by fajn najít další nadšence, kteří by přinesli do projektu čerstvé nápady i kontakty a třeba vybudovat stabilní tým, aby se projekt zase někam dále posunul.“
Co bys řekla potenciálním zájemcům, kteří zvažují, že by se začátkem roku do nějakého neziskového projektu zapojili, či by dokonce chtěli stát za zrodem nového projektu?
„Myslím, že je fajn nad tím dlouho nepřemýšlet a prostě to zkusit. Když budete řešit, jestli na to teď máte čas nebo jestli o to lidi budou stát, tak se nikam nedostanete, prostě si dejte čas to zkusit třeba první 3 měsíce nebo půl roku a dejte se do toho. Za všechny svoje projekty jsem se naučila, že je důležité stanovit si cíle, vědět, kam směřuju, ale pak se otevřít tomu, co se stane, být flexibilní a užívat si celý proces. To je myslím důležité, něco nového se z projektu naučíte a jak to dopadne, to stejně nikdo předem neví, je to ve hvězdách.“
O Dobrovolnické akademii – DOBROakademii.cz: Mentorujeme začínající lektory a propojujeme je s dobrovolníky, kouči a lídry. Pořádáme workshopy a školení neformálního vzdělávání s podporou pro znevýhodněné. Více na www.dobroakademie.cz.
Zdroj: Archív Ireny Pajerové