Výzkum mezi 630 budoucími učitelkami a učiteli ukazuje, jak přemýšlí o kompetenčním rámci, jak vnímají jednotlivé učitelské kompetence, co je motivuje a kde vidí největší bariéry pro svůj profesní rozvoj. Výzkum realizovala Otevřeno ve spolupráci s výzkumnou agenturou GovLab za podpory Nadačního fondu Abakus. Závěrečná zpráva je k dispozici na tomto odkaze.
Shrnutí v kostce
Hlavní zjištění
- KRAAU/ SKPKS budoucí učitelky a učitelé téměř neznají. Na UK o něm nikdy neslyšelo 62 %, na UP 68 % studujících; situace je výrazně lepší na MU (nezná ho 41 %).
- Rámec budoucí učitelky a učitelé vnímají jako užitečný a přehledný, ale zároveň mají obavy, že očekávání jsou příliš vysoká, a popisují, že se s ním ve výuce systematicky nepracuje.
- O všechny oblasti kompetencí je velký zájem — v pěti kompetencích se chce rozvíjet 70 % a více budoucích učitelek a učitelů. Nejsilnější je zájem o práci se třídou, motivaci žáků a žákyň a zpětnou vazbu.
- 77 % studentek a studentů plánuje učit a je vnitřně motivováno pracovat na svém profesním rozvoji. Míra motivace se neliší mezi bakalářskými a magisterskými programy.
- Rozvoji brání pochybnosti o sobě, málo praxí, málo propojení výuky s realitou škol a nedostatek příležitostí k reflexi.
Největší zájem mají budoucí učitelky a učitelé o setkání s vyučujícími z praxe, sdílecí a reflektivní skupiny a podporu v psychohygieně.
Potřeby budoucích učitelů a učitelek
- Hlouběji poznat KRAAU; aktivně s ním pracovat v rámci výuky na fakultě i praxí
- Více smysluplných praxí a pedagogických vzorů z řad vzdělavatelů a vzdělavatelek
- Více propojit fakultní výuku s žitou zkušeností ve školách
- Podpora, zpětná vazba, prostor pro sdílení svých zkušeností a obav
- Posílit mezioborovou spolupráci
Kontext výzkumu
Reforma učitelské přípravy běží naplno a kompetenční rámec se stal jedním z jejích klíčových pilířů. O jeho skutečném dopadu ale rozhoduje to, jak s ním pracují nejen fakulty, ale i samotní studující. V Otevřenu dlouhodobě podporujeme reformu „zespodu“ – skrze studentky a studenty, kteří chtějí být aktivní a zlepšovat přípravu na učitelství zevnitř fakult. Abychom jim i sobě dokázali nabídnout cílenější podporu, potřebovali jsme porozumět tomu, jak studentky a studenti kompetenční rámec vnímají a co konkrétně potřebují pro svůj profesní růst.
Výzkum proběhl na třech největších pedagogických fakultách v Česku — na Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého. V květnu 2025 jsme realizovali šest fokusních skupin, na jejichž základě jsme formulovali hypotézy pro dotazníkové šetření. To proběhlo na podzim 2025 a zapojilo se do něj 630 studentek a studentů napříč ročníky i typy studia.
Získaná data využijeme při plánování aktivit Otevřena a věříme, že mohou být užitečná i pro další aktéry, kteří se na reformě učitelské přípravy podílejí.
Znalost a vnímání kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství
Po dvou letech své existence je KRAAU mezi budoucími učitelkami a učiteli stále relativně neznámý. Na PedF UK o něm nikdy neslyšelo 62 % dotázaných, na PdF UP dokonce 68 %. Výrazně lepší situace je na Ped MU, kde ekvivalentní dokument SKPKS nezná 41 % studentstva.
Znalost rámce ovlivňuje především typ studia: studující navazujícího magisterského stupně se s ním setkávají častěji, ale i u nich jde zpravidla o letmé zmínky v didaktice nebo praxích. Část studujících se o KRAAU dozví spíše náhodně — přes sociální sítě, diplomové práce nebo prostřednictvím aktivit a sociálních sítí Otevřena.
Ve vnímání rámce panuje dvojí perspektiva. Na jedné straně jej studující popisují jako dobře strukturovaný souhrn toho, co vyučující potřebuje — „kostru“, která může být užitečná pro seberozvoj. Až 71 % dotázaných vnímá, že jim rámec pomáhá lépe chápat, co dělá dobré vyučující. Na druhé straně však rámec vzbuzuje i skepsi, zejména proto, že studium na fakultě s ním není systematicky propojeno. Mnozí mají obavu, že očekávání jsou příliš ambiciózní, nebo že jde o byrokratický dokument, jehož dopad na přípravu není jasný. Budoucí učitelky a učitelé by ocenili především praktické vysvětlení, jak s rámcem během studia pracovat, a příklady, jak se jednotlivé kompetence projevují v reálném vyučování.
Důležitost jednotlivých kompetencí
Z výzkumu jasně vyplývá, že respondentky a respondenti se chtějí rozvíjet ve všech oblastech učitelských kompetencí – rozdíly jsou spíše v intenzitě zájmu než v samotném významu. U všech šesti tematických oblastí převládá postoj „chci se dále rozvíjet“. Zároveň je třeba neopomenout, že se pravděpodobně jedná o postoje těch nejvíce motivovaných.
Za nejdůležitější kompetence budoucí učitelé a učitelky považují:
- vytváření bezpečného a podporujícího prostředí (77 % se chce spíše či určitě rozvíjet)
- podporu zvídavosti a motivace k učení (76 %)
- efektivní vedení výuky a porozumění potřebám žactva (72 %)
- vedení k chování podporujícímu učení a spolupráci (72 %)
- poskytování a přijímání zpětné vazby (70 %)
O něco slabší (ale stále vysoký) zájem sledujeme u oblasti profesní spolupráce — zejména spolupráce s rodiči bývá oblastí, kde si studující méně věří a kde mají méně zkušeností.
Z fokusních skupin se ukazuje, že vnímání důležitosti jednotlivých kompetencí úzce souvisí s tím, co studující zažívají na praxích. Tam, kde mají možnost vidět kvalitní výuku „zblízka“ a být součástí týmu, roste jejich sebejistota i chuť se dané kompetence učit.
Motivace a bariéry
Motivace našich respondetek a respondentů je vysoká a z velké části vnitřní. Až 77 % z nich uvádí, že se chtějí rozvíjet. Nejvíce je motivuje potřeba být dobrými učitelkami a učiteli. Dále jsou výrazným zdrojem motivace pozitivní i negativní příklady z jejich vlastní školní docházky či výuky na fakultě: chtějí učit lépe, citlivěji a smysluplněji než někteří jejich vyučující.
Klíčovou roli hraje praxe – nejde jen o povinné praxe, ale také o doučování, vedení kroužků, skauting či jiné neformální zkušenosti s dětmi. Studující je opakovaně označují jako nejdůležitější faktor skutečného rozvoje kompetencí.
Bariéry, které rozvoj omezují:
- pochybnosti o sobě a nedůvěra ve vlastní kompetence,
- málo času,
- málo kvalitních praxí, zejména v prvním a druhém ročníku,
- slabé propojení teorie s praxí, především v didaktikách,
- málo příležitostí ke zpětné vazbě, absence reflexních skupin,
- nejistota v komunikaci s rodiči a spolupráci s kolegy.
Doporučení a příležitosti
Máme radost, že mezi budoucími učitelkami a učiteli vidíme skupinu takých, kteří chtějí na svých kompetencích aktivně pracovat. Na základě výsledků výzkumu vnímáme několik příležitostí, na které můžeme v Otevřenu reagovat my, ale mohou v nich najít inspiraci i další aktéři reformy učitelské přípravy.
- Podpora smysluplných praxí: vytváření příležitostí skrze vlastní programy, které umožní studentkám a studentům získávat praktické zkušenosti už od 1. ročníku – například formou dobrovolných mikrovýstupů, asistencí nebo zapojení do výuky na partnerských školách.
- Posílení spolupráce: podpora mezioborové spolupráce i spolupráce mezi studenty, studentkami, učiteli, učitelkami a vzdělavateli – prostřednictvím studentských projektů, výzev, hackathonů či tematických fór.
- Reflektivní a podpůrné prostředí: organizace reflektivních skupin, kde si mohou studující navzájem poskytovat zpětnou vazbu, a vytváření bezpečného prostoru pro sdílení zkušeností s praxemi, didaktikou i zpětnou vazbou, podpora v péči o duševní zdraví.
- Příprava na realitu učitelské profese: otevírání témat, která jsou na fakultách zatím méně akcentovaná – práce s obtížnými situacemi, jednání s rodiči, finance učitelů, právní aspekty učitelské profese nebo duševní zdraví. Formou diskuzních večerů, workshopů či setkání s praktikujícími učiteli.
- Osvěta o kompetenčním rámci: posilování povědomí o KRAAU jako užitečném nástroji pro seberozvoj, adresování obav studujících a ukazování toho, proč jsou důležité i méně oblíbené kompetence.
Moc rádi budeme na těchto příležitostech a doporučeních spolupracovat s fakultami, ministerstvem školství a dalšími organizacemi. Věříme, že tím společně podpoříme implementaci reformy učitelské přípravy, díky které se budou moc všechny děti učit naplno a s radostí.
Ke stažení
Závěrečná zpráva je k dispozici na tomto odkaze.
Zdroj: Aneta Pešková. Otevřeno
…….
Vysvětlivky:
KRAUU – Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství, podrobnosti např. https://msmt.gov.cz/vzdelavani/kompetencni-ramec-absolventa-ucitelstvi
SKPKS – Standard kvality profesních kompetencí studenta učitelství, podrobněji např. https://www.ped.muni.cz/pedagogika/praxe/standardy-pro-praxi