V rychle se měnícím světě chce vzdělávání nové podněty a současné formy, protože je zásadní pro naši budoucnost. Tedy si žádá i proměnu divadla, které může napomáhat vzdělávání. Divadlo vždy reagovalo na aktuální situaci ve společnosti. A tak jsme tady – divadlo Tineola – křižovatka žánrů.
S novým formátem živé malby na scéně a s tématy o přírodních jevech, o výzkumech a o technologiích ve vědě. Jsme kreativní na digitálních nástrojích a inspirujeme diváky, aby také byli kreativní. Nekonzumovali, ale tvořili – i děti. A to jsou aktuální problémy.
Proto se divadlo Tineola od roku 2013 soustředí tématicky např. na vztah člověka a zvířat, na přírodu a používá nové formy v divadle: Kresba v pohybu link, nebo Vejce opice a žirafice.
Další dvě hry jsou o neviditelných světech.
Jak spolu stromy mluví vzniklo těsně před pandemií a od té doby, po návratu na scénu hrajeme v divadlech pro školy, v knihovnách v Česku a Německu. V době pandemie jsme se setkávali s malými skupinkami dětí a rodičů a začala jsem chodit do škol, abych přednášela o tématech, které nemůžeme hrát. Chtěla jsem prostě s dětmi mluvit a malovat na obří papíry s nimi i bez nich a inspirovat je ke kreativitě a lásce k přírodě.
Později to bylo v rámci projektu Den pro školu a to dělám dodnes.
Pro představení Jak spolu stromy mluví nás inspirovala kanadská lesní inženýrka – profesorka biologie Suzanne Simard, jejíž příběh je základem našeho vyprávění. Jako malá holčička byla fascinována vším, co náhodou uviděla pod povrchem lesa. Její život se pak soustředil na objevování neviditelného světa – nanosvěta v přírodě. Pro divadlo jsme výtvarně a poeticky zpracovali část toho, co jako vědkyně dokázala.
Živá kresba na iPadu se stává mostem mezi fantazií, stínohrou a vědeckými poznatky.
Z představení se stává neobvyklý zážitek pro děti i dospělé, protože před jejich očima se kreslí digitální tužkou na iPadu malba doprovázená hudbou a hercem na scéně, který mimo pohybový tanec také hraje se stínohrou, maskami a objekty nebo loutkami.
Mimo Suzanne Simard nás inspirovaly i knížky německého autora Petera Wohllebena, např. Tajný život stromů a o houbách jsme se dozvěděli neuvěřitelná fakta v knize Merlina Sheldraka Propletený život. Navíc již několik let spolupracujeme s vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Praze a veškerá fakta jsou ověřená. Našim představením jsme se stali tak trochu překladateli vědeckého jazyka do vizuálního uměleckého podání nových překvapivých odhalení vědců. A popularizujeme vědu, ve
společnosti, která je někdy v vědeckým výzkumům skeptická.
Život v lese je báječná metafora: mateřský strom ví, jak vytvořit ve svém teritoriu
rovnováhu – aby les přežil jako celek.
O čem vyprávíme a kreslíme?
O tom jak spolu stromy komunikují na kilometrové vzdálenosti, proč se kořeny dotýkají a jak si navzájem pomáhají organismy pod povrchem země. Co si počne strom, když nemá dostatek minerálů ke svému životu. Po každém představení s diváky mluvíme. Pokud hrajeme pro školy, jsme schopni s učiteli zorganizovat i následný workshop. Tady můžete vidět ukázku.
V roce 2025 jsme uvedli novou hru – víceméně jako pokračování, nebo prohloubení pohledu do neviditelného světa. Přesto, že jsme tým umělců, stávají se z nás tak trochu amatérští biologové, protože při diskuzích musíme obhájit všechna překvapivá fakta, která se v našich hrách objevují.
V roce 2025 jsme uvedli Velké a malé světy: českou premiéru v divadle Dobeška, Praha
4 a německou premiéru v lednu v Berlíně v divadle Schaubude. Malé shrnutí najdete na našem blogu divadla Tineola.
Proč jsme vytvořili divadelní představení o bakteriích a kosmu
Bakterie hrají klíčovou roli v našich ekosystémech, přispívají ke koloběhu živin, rozkladu organické hmoty a dokonce i k lidskému zdraví prostřednictvím střevní mikrobioty. Poutavé divadelní představení dokáže rozložit složité vědecké koncepty do srozumitelných příběhů, čímž je učiní přístupnými a podnítí zvědavost mladých diváků. Zvolili jsme digitální pohyblivé obrazy neviditelného světa na scéně divadla pro inspiraci. Doufáme, že náš program bude motivovat mladé lidi k dalšímu zkoumání přírodních věd, k výzkumu, ke studiu medicíny, nebo biotechnologie, ale i umění!
VŠECHNO SOUVISÍ SE VŠÍM
Všechno souvisí s mikroorganismy. Stejně jako cestování vesmírem. Kdybychom například chtěli cestovat na Mars, budeme to moci udělat pravděpodobně pouze ve spolupráci se správnými mikroorganismy.
Významným důvodem našeho představení je také to, že vědci často komunikují příliš komplikovaně. Takže přinášíme pohled do neviditelných světů tak, aby výsledek byl z vědeckého hlediska správný i když zjednodušený, ale i umělecky hodnotný.
Když nás oslovují organizátoři, což v Čechách není příliš často, chtějí abychom s dětmi dál pracovali a zatáhli je do kreativní tvorby v divadle. Abychom jim odkryly i ten proces tvorby. A tak jsem začala přemýšlet nad tématy, která se objevují v programech vzdělávání mezi učiteli. A zjistila jsem, že když my, nebo učitelé kladou po představení otázky, rozhovor se rozproudí, protože představivost dětí se při
abstraktních obrazech dala do pohybu. Jen musí překonat počáteční ostych z toho mluvit v divadelním sále. Překvapivě po prvních otázkách a odpovědích se často diskuze protáhne na další hodinu. Obrazy rezonují a lépe ulpívají v hlavách diváků. A protože to není přednáška, nechává prostor pro asociace a domněnky a z toho základu se tvoří otázky.
Reálné zakotvené v obrazech. S většími dětmi i hluboce filozofické.
Vymysleli jsme tedy i pomocné karty pro učitele, se kterými můžeme i naplánovat podle věku dětí i následnou hru. Proto jsem vytvořila, jak mám ve zvyku i myšlenkovou mapu, abych zjistila co
všechno z důležitých schopností se má u dětí rozvíjet. A překvapivě jsem zjistila, že tyto dovednosti prakticky a intuitivně při tvorbě představení používáme a můžeme jim dát příklady lehčeji pochopitelné než proces spolupráce mezi houbami a kořeny stromů, nebo mezi různými mikroorganismy:
Nepředáváme tedy jen umělecký zážitek, ale můžeme předat i praktické zkušenosti z oboru, který není tak běžný. Přesto, že jsme přesvědčení, že se tyto procesy odehrávají při většině lidských činností, protože vždycky musíme na nějaké úrovni spolupracovat. Tak jako to dělají bakterie už po miliardu let. A navíc všechno souvisí se vším…
Autorka článku: Mgr. Michaela Bartoňová