Jak připravit děti na život ve světě, který se rychle mění? Nestačí je vybavit pouze znalostmi a digitálními dovednostmi. Potřebují rozvíjet také charakterové vlastnosti – laskavost, empatii, odpovědnost, odvahu, respekt nebo schopnost spolupracovat. Právě výchova ke ctnostem představuje jeden z pilířů osobnostní a sociální výchovy a významně přispívá k wellbeingu žáků.
Kurátorský hlas redakce Edufóra:
Jak připravit děti na svět, ve kterém budou potřebovat nejen znalosti, ale také empatii, kreativitu, schopnost spolupracovat a bezpečně využívat digitální technologie? Inspiraci přináší projekt Malujeme hudbu, který propojuje umění, mezigenerační dialog a osobnostně sociální výchovu. Ukazuje, že právě společné tvoření a sdílení zkušeností mohou přispívat k rozvoji kompetencí pro budoucnost i psychické pohodě dětí a seniorů.
Digitální kompetence jako součást osobnostního rozvoje
Rozvoj digitálních technologií přinesl nové možnosti komunikace, učení i tvořivosti. Současně však klade vyšší nároky na schopnost kriticky přemýšlet, pečovat o vlastní duševní zdraví a budovat zdravé vztahy nejen v reálném, ale i v online prostředí. Osobnostní a sociální výchova proto přirozeně propojuje rozvoj sociálních kompetencí s kompetencí digitální. Žáci se učí vědomě pracovat se svou digitální identitou, bezpečně komunikovat, rozpoznávat manipulativní obsah, respektovat soukromí druhých a hledat rovnováhu mezi online a offline světem.
Umění jako cesta k rozvoji wellbeingu a spolupráce
Významným prostředkem rozvoje těchto dovedností je umění. Hudba, výtvarná tvorba, divadlo nebo společná návštěva galerie umožňují dětem vyjadřovat emoce, rozvíjet představivost, spolupracovat a učit se vzájemnému respektu. Nejde o umělecký výkon, ale o společný prožitek, který podporuje psychickou pohodu, kreativitu i schopnost porozumět sobě a druhým.
Mezigenerační projekty propojují děti a seniory
Příkladem jsou mezigenerační projekty ve školách. Jedním z nich jsou workshopy Malujeme hudbu, kde se setkávají děti, studenti a senioři při společném poslechu hudby, výtvarné tvorbě a sdílení životních příběhů. Hudba otevírá vzpomínky, podporuje komunikaci a vytváří prostor pro přirozený dialog mezi generacemi. Děti se učí naslouchat, klást otázky, respektovat odlišné životní zkušenosti a vnímat stáří jako přirozenou součást života. Senioři naopak získávají pocit, že jejich zkušenosti mají hodnotu a mohou inspirovat mladší generaci.
ArteRozhovory: digitální technologie ve službách kulturní paměti
Na projekt navazují ArteRozhovory, které prostřednictvím digitálně archivovaných rozhovorů zachycují životní příběhy osobností z oblasti pedagogiky, umění a kultury. Žáci tak mohou pracovat s autentickými výpověďmi, učí se kriticky hodnotit informace, porozumět digitálním výstupům a současně poznávají význam kulturní paměti. Digitální technologie zde nejsou cílem samy o sobě, ale prostředkem k rozvoji empatie, komunikace a mezigeneračního porozumění.
Technologie jako nástroj osobního rozvoje
Osobnostní a sociální výchova může digitální kompetenci rozvíjet velmi přirozeně. Žáci si vytvářejí digitální portfolio svých projektů, reflektují vlastní pokrok, učí se poskytovat konstruktivní zpětnou vazbu a bezpečně spolupracovat v online prostředí. Zároveň se učí rozpoznávat digitální přetížení, plánovat čas online i offline a využívat technologie jako nástroj osobního rozvoje, nikoli jako jeho náhradu.
Výchova ke ctnostem tak není návratem k tradičnímu pojetí školy, ale odpovědí na současné potřeby vzdělávání. Škola budoucnosti nebude stát pouze na technologiích. Bude stát především na lidech, kteří dokážou spolupracovat, naslouchat, tvořit a nést odpovědnost za sebe i druhé. Umění, osobnostní a sociální výchova a smysluplné využívání digitálních technologií mohou společně vytvářet prostředí, ve kterém se děti učí uspět a žít s vzájemným porozuměním.
Projekt Malujeme hudbu
Malujeme hudbu je mezigenerační projekt propojující hudbu, výtvarnou tvorbu a podporu wellbeingu seniorů i dětí. Web: https://www.malujemehudbu.cz
Mezigenerační projekt se seniory a umělci seniorského věku
V roce 2025 byly poprvé ve spolupráci s Multikulturním centrem Brusinka, organizací ADRA, studenty středních škol a Masarykovy univerzity realizovány workshopy přímo v domovech pro seniory. Do aktivit se zapojili také pracovníci kulturních institucí a odborníci zaměření na problematiku stárnutí. Vznikla tak přirozená platforma pro setkávání lidí různého věku, profesí i kulturních zkušeností. V projektu Malujeme hudbu se setkávali studenti a senioři při společném poslechu hudby, výtvarné tvorbě a sdílení životních příběhů. Živá hudba přirozeně otevírala vzpomínky seniorů a vytvářela prostor pro rozhovor mezi generacemi.
Jedna z účastnic projektu, čtyřiadevadesátiletá paní Anna, během poslechu hudby spontánně vyprávěla o svém dětství, rodině i životních ztrátách. Studenti jí doprovázeli v jejím vyprávění zachytit vzpomínky kresbou.
Z pohledu seniorů nebyla hudba a výtvarná tvorba pouze volnočasovou aktivitou. Přinášela možnost komunikace, aktivního zapojení, procvičování jemné motoriky, soustředění a kognitivních funkcí. Současně podporovala psychickou pohodu, sebevyjádření a pocit sounáležitosti. Mnozí účastníci oceňovali zejména možnost být vyslyšeni, sdílet své vzpomínky a zažít pocit, že jejich zkušenosti mají pro mladší generaci hodnotu. Senioři–umělci často zdůrazňovali, že tvůrčí činnost jim pomáhá zachovávat osobní identitu, pocit užitečnosti a kontakt s kulturním děním. Velmi si cenili také mezigeneračních setkání, při nichž mohli předávat své zkušenosti, inspirovat mladší účastníky a zároveň získávat nové podněty.
Ukázky projektu
Malujeme hudbu – senioři a Setkávárna ADRA
https://www.youtube.com/watch?v=beC1TOKgpBc&t=7s
Malujeme hudbu ve výstavě umělkyně 80+
https://www.youtube.com/watch?v=xHRJ8JdLBRQ
Rozhovory s umělkyněmi a umělci seniorského věku
Marie Filippovová (1938)
Grafička a malířka Marie Filippovová je jednou z nejvýraznějších postav brněnské výtvarné scény. Marie Filippovová vyučovala v letech 1968–1969 a 1974–1998 grafiku a písmo na Střední škole uměleckých řemesel. Filippovová pracuje s textem a grafikou ve své volné tvorbě. Vizuálně tvoří i s vlastními texty a začleňuje písmo do obrazu. Postupným vývojem se její výtvarné práce přesunuly od figurativních námětů k abstrakci. V jejím díle se hojně objevuje téma člověka, jeho traumat a postavení ve společnosti.
Alžběta Štefunková Szabó (1941)
V letech 1956–1960 studovala v oddělení volné grafiky a knižní ilustrace na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Za grafiku byla oceněna v roce 1971 na výstavě Súčasná slovenská grafika. Pedagogicky působila na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti na oboru design obuvi a módních doplňků nebo spolupracovala s výtvarnými a vzdělávacími studii v Brně. Věnuje se ilustraci, volné grafice a pracím pro architekturu. Ve své tvorbě pracuje se zobrazením reality pomocí barev a abstraktních tvarů. Výrazným rysem její tvorby je příroda, zvířata nebo magie.
Zdroj: Projekt Malujeme hudbu.
Mohlo by vás také zajímat:
Proč vizuální digitální divadlo ve vzdělávání?
V Senátu se diskutovalo o budoucnosti osobnostně sociální výchovy na školách
Jak žít udržitelně bez extrémů? DOBROudržitelná konference propojí klima, komunitu i každodenní život